Pavel Hošek & Jiří Kuděla: Stereo

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.

26. dubna – 10. července 2022
Galerie Dukla, Ostrava-Poruba

„Jako autoři se pohybujeme na opačných pólech výtvarného zacílení. Každý se zaměřujeme na jiné médium, jemuž zůstáváme více méně věrní. V rámci nalézání autorské duality se chceme částečně opírat o kresebné principy, které vnímáme jako základní výtvarnou hodnotu. Výsledkem by měl být opak duality, tzn. jednota a rovnováha. Stereo.“

J. K.

„Prolnutí dvou částečně paralelních existencí v jednom místě a jednom čase. Vychází z podobného ovlivnění – lůno města, škola, přátelství. Vyhazujeme do vzduchu svoje myšlenky a v jejich letu je korigujeme, mícháme a průmětujeme do jednoho společného dopadu.“

P. H.

Pavel Hošek a Jiří Kuděla jsou spolužáci. Tato jindy v zásadě banální informace zde má svoji relevanci. Společně chodili na základní školu ve Zlíně, společně studovali na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Znají se důvěrně, nikdy spolu ale fakticky nevystavovali, až nyní. Aby jim jejich první „pracovní“ setkání dávalo smysl, rozhodli se proto redefinovat svůj obvyklý modus operandi a podřídili jej vzájemné spolupráci. V okamžiku, kdy oba přicházejí do prázdného prostoru galerie, tak není nic jasné. Každý je sice vybaven specifickou zkušeností a každý si s sebou bere adekvátní prostředky, z nichž hodlá utkat vzájemnou síť vazeb s tím druhým. Pavel Hošek si například z Litomyšle, kde v současnosti pracuje, přiváží demolované pozůstatky mostní lávky, která spojovala dvě části města oddělené rychlostní komunikací. Jiří Kuděla pak třeba zednický provázek, tedy tzv. brnkačku, či kmen stromu. Předem si také řekli, že to bude kresba, ať už vymezená plochou či prostorem, skrze níž mezi sebou budou komunikovat především. Zbytek je ale otevřený a – podobně jako například u hudební improvizace – bude záležet, nakolik se vzájemná inspirace, pospolitost, empatie a v neposlední řadě i genius loci porubské pasáže a jejího okolí podepíšou na výsledné podobě instalace.

Původní význam slova „stereo” značí prostorovost či tělesnost. Technicky je stereo nejčastěji postaveno na dvou kanálech, jeho pravou podstatou a cílem je ale tento dualismus překonat – vytvořit prostorový obraz. A podobně se to má i s touto výstavou, která sestává ze dvou hlasů, dvou osudů, dvou přístupů, ve skutečnosti však míří ke spojení. Je to vlastně jako s „Hoškovou lávkou“, jen namísto dvou břehů odděleného města dochází k propojení dvou výrazných solitérních existencí. Ty však – podobně jako dva pařezy na pozvánce – stejně nevyhnutelně míří ke konečnému splynutí.

Tomáš Knoflíček

Jiří Kuděla

* 1976 ve Zlíně, žije a pracuje v Ostravě

Jiří Kuděla je absolvent Fakulty výtvarných umění VUT v Brně, Ateliéru figurativního malířství prof. Jiřího Načeradského. V roce 2000 pobýval na stáži na Facultad de Bellas Artes, Universidad de Castilla-La Mancha v Cuenca ve Španělsku, a v roce 2017 završil svá doktorandská studia na Akademii sztuk pięknych ve Wroclawi u prof. Pawla Jarodzkého. Malířské dílo Jiřího Kuděly se opírá o vizuální východiska zakotvená v tradici moderního výtvarného umění. Fenomén moderny je v předmětném myšlenkovém poli autora, diváka i teoretika konfrontován celou řadou tvůrčích aktů, transpozic výchozího motivického spektra. Reflexivní pole je otevřené široké škále vhledů. Responzivní potenciál finální obraznosti disponuje pozoruhodným kapitálem sofistikovaných myšlenkových pobídek, jakož i řešeními synchronními s takovým diváckým přístupem, jehož architektura je spíše intuitivní. Nacházet obraz (názor) je viděním světa. Zahlédnutý svět je předpokladem k poodstoupení od viděného směrem k myšlenému. Myšlené je okamžikem, v němž se  konstituuje vizuální vibrace v konzistentní paměťovou strukturu.

Tomáš Koudela

Pavel Hošek

* 1976 ve Zlíně, žije a pracuje ve Vysokém Mýtě a Litomyšli

Pavel Hošek absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění, Školu Socha II, u prof. Jindřicha Zeithammla, kde mu byla během studií dvakrát udělena ateliérová cena za ročníkové realizace (1997, 2000). Roku 1999 pobýval na stáži na Staatliche Akademie der Bildenden Künste v Karlsruhe a v roce 2003 působil jako rezidenční umělec v ateliéru MK ČR v Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově. Sochařské dílo Pavla Hoška tematizuje proces a možnosti odhmotňování prostoru či prostorového, strukturálně jasně definovaného jádra. Elementární geometrické prvky a jejich skladebnost slouží Hoškovi k pojmenování prostorové zkušenosti, která se postupně komplikuje. Elementy ztrácejí prostorovou kontinuitu, stávají se pouhými kresebnými obrysy, častokrát neúplnými. Jsou to sondy do třetího rozměru, objekty naznačující napětí mezi řádem a nahodilostí, které je někde drženo v čistě abstraktní rovině, jinde vztaženo ke konkrétnímu účelu. Ten autor často glosuje jemně zastřenou ironií, propůjčující objektům nové významové konotace.

Petr Vaňous

Zveřejněno / aktualizováno: 13. 05. 2022