„Resonance demorfy“

UPOZORNĚNÍ: Platnost této informace již vypršela.


Projekt výstavy je určen pro specifický suterénní prostor galerie HYB4. Název a hlavní instalace rozvíjejí cyklus „Demorfy“.

„Demorfy“ vycházejí z cyklu „Amorf“, které názvoslovně přejímají řecký význam slova ve smyslu beztvarý. Autor při práci na tématu „Modality“ amorfní přirovnal k beztvarovosti, nebo abstraktnosti, sochařské hlíny, ze které se zpracováním vyvine tvar sochy.

Demorfy mají opačnou polohu. Vychází z biologického významu slova morfologie, to je sledování vnější stavby organismů. Konkrétní tvary, které jsou znejistěny vynecháním, nebo deformací vnitřní tvarové informace. Tím je přeměněno jejich čtení do abstrahované polohy. „Něco to připomíná“, ale je to takzvaně „odečteno“.

Druhým vodítkem pro konstrukci demorfy, je odvození ze jména řeckého boha Morfea, který je synem boha spánku Hypna. Zjevuje se, když jeho otec člověka uspí. Má možnost na sebe vzít jakoukoliv lidskou podobu. Autor měl několikrát sen, ve kterém se zjevovala postava, která mohla mít v každém snu jinou podobu, ale vždy věděl, nebo se to dozvěděl později, že je to stejná bytost. Byly to sny velice frustrující až děsivé, později si na ně zvykl a nějak je přijmul. Tím se vztah k této postavě vyrovnal. Bral ji prostě jako „Demorfu“.

Časem dochází k formativnímu vyčerpání téměř každého tématu, a zrovna v tu chvíli a s pocitem ukončení cyklu, se demorfa rozrezonovala. Byl to okamžik, kdy se přes sebe překryly dva tvary demorfy a vznikla jakási barevná vibrace kolem tvaru. Okamžik nově probudil smysl a rezonance se poté rozšířila i o další konotace.

Instalace je složená z centrálního objektu nazvaného „Malá pinakotéka“ obrazů velkých i malých formátů a doplňujících objektů.

Výstava se koná v galerii HYB4, v Hybernské 4, Praha 1, a potrvá do 25. června 2020.


plakát


Zveřejněno / aktualizováno: 01. 06. 2020