Zvědavé paničky na Fakultě umění

Zřídkakdy jsou u nás uváděna díla italsko-německého skladatele Ermanna Wolfa-Ferrariho. Velmi oblíbená je jeho jednoaktová opera pro dva zpěváky (a jednoho mima) Il segretto di Susanna (Zuzančino tajemství), s dnes poněkud již „nekorektní“ obhajobou kuřáctví.

Jedním z cílů Operního studa Fakulty umění je uvádět právě věci neotřelé. Proto v podání studentů hudební části fakulty ožije Ferrariho další vtipná opera - Le donne curiose (Zvědavé paničky, 1903). Zábavná komedie podle stejnojmenné hry autora Carla Goldoniho, datovaná do osmnáctého století a napsaná v italštině benátského dialektu, bude uváděna v Domě kultury města Ostravy a to premiérově ve dnech 9. a 10. listopadu 2016.

Režijní vedení Petera Gábora a dirigenta Paolla Gatta zdůrazní eleganci a vtip hudebního díla. I v opeře se můžete pobavit!

Operní představení Le donne curiose - premiéry 9. a 10. listopadu 2016

Režie: Peter Gábor
Dirigent: Paolo Gatto
Výtvarník: Michal Syrový

Plánované obsazení:

Ottavio - Martin Gurbal, Martin Blaževič
Beatrice - Hana Veselá, Eliška Gattingerová
Rosaura - Nicola Proksch, Ľubica Strapáčová
Florindo - Rudolf Medňanský, Tomáš Kořínek (cover)
Pantalone - Roman Vlkovič
Lelio -Tomáš Kura, Radek Morcinek
Leandro - Jiří Siuda, Filip Kasztura
Colombina - Alena Juřenová, Helena Kalambová
Harlekýn - Erik Ondruš, Adam Grygar
Eleanora - Veronika Holbová, Ivana Ambrúsová
Asdrubale (Josef Šabaka), Almoró (Miroslav Claba), Alvise (Jiří Siuda, Filip Kasztura), Lunardo (Vítězslav Maliňák, Radek Morcinek), Momolo (Vítězslav Maliňák, František Tomek), Menego(František Tomek)

PETER GÁBOR - režisér

Šéf činohry NDM a režisér se narodil ve slovenské Nitře v roce 1963. Nejprve vystudoval slovenštinu a hudební výchovu na Pedagogické fakultě v Nitře a poté činoherní režii na DAMU v Praze. Od té doby prošel řadou slovenských, českých i moravských divadel a má na kontě více než devadesát inscenací.

V letech 1992-1995 působil jako režisér v Slovenském komorném divadle v Martině, kde inscenoval mimo jiné Schnitzlerův Kolotoč (1991), Smočkovo Podivuhodné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho (1992); Anouilhovu hru Miláček Ornifle (1993); Hrabalovy-Krobotovy Ostře sledované vlaky (1994) a Bergerovy Čtyři muchomůrky (1995). Od roku 1994 pravidelně spolupracuje s Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě (Tanec na konci léta, Šakalí léta, Cabaret, Balada pro banditu, Velký Gatsby). V letech 1995-1997 působil ve Středočeském divadle v Kladně (Chudák manžel, Utrpení mladého Werthera, Marianniny rozmary) a v letech 1997-2004 jako umělecký šéf v Moravském divadle Olomouc (Čas vlků, Mnoho povyku pro nic, Faust I. a II., Král se baví, Dva kavalíři z Verony).

Za inscenace Goetheho Fausta I. a II. v Moravském divadle Olomouc získal Cenu českého divadla za režii (2002). Úspěšně působil i na scéně Theâtre Molière v Paříži. Je členem vedení Slovenského komorního divadla v Martině, pravidelně hostuje v Městských divadlech pražských, ale jeho inscenace bylo možné zhlédnout například také v Západočeském divadle v Chebu (Bouře), v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích (Donaha), v Divadle v Řeznické (Zlomatka) nebo v Horáckém divadle v Jihlavě (Merlin). Mimořádný úspěch měla jeho inscenace hry Williama Shakespeara Komedie omylů v rámci Letních Shakespearovských slavností 2008 v Ostravě a rovněž jeho operní debut Fedora (2011) v Národním divadle moravskoslezském. Následovaly režie velkých operních děl: Romeo a Julie (NDM), Rigoletto, Manon Lescaut (Státní divadlo Košice) a Macbeth (Státní opera Banská Bystrica). Jeho charakteristický režijní rukopis směřuje k vystavění jevištního obrazu s výrazným poetickým rozměrem.

PAOLO GATTO - dirigent

Narozen v italském Bergamu, po studiích hry na klavír a kompozice získal velkou praxi jako Maestro Sostituto a asistent dirigenta v nejvýznamnějších operních domech Itálie (Arena di Verona, Donizetti Festival Bergamo, Arena di Cagliari), kde spolupracoval s nejlepšími pěvci a dirigenty (Domingo, Carreras, Kraus, Dimitrova, Kabaivanska, Scotto, Cappuccilli, Nucci, Santi, Oren, Maag, Abbado,...).

Dále pak absolvoval sérii mezinárodních dirigentských masterclass: Varna (Bulharsko), Opera Giocosa di Trieste (Italie), Wiener Musikseminar (Rakousko), Hilversum (Holandsko).

Po dalších studiích dirigování na Vídeňské hudební akademii u Karla Oesterreichera začal vlastní profesionální dráhu dirigenta. Zpočátku to byla spolupráce především s italskými orchestry (Pomeriggi Musicali di Milano, Ente Autonomo Arena di Verona, Archi italiani,

Orchestra Stabile di Bergamo...),později hostoval v mnoha zemích Evropy (Rakousko, Německo, Holandsko, Francie, Portugalsko, Rusko, Polsko, Slovensko, Bulharsko...)

V letech 1993-1998 byl šéfdirigentem opery divadla C. Coccia v Novaře a šéfdirigentem stejnojmenného orchestru, se kterým nastudoval celou řadu titulů operního a symfonického repertoáru. Mezi velké úspěchy zajisté patří provedení Verdiho Requiem a Beethovenovy 9.symfonie ve slavné „Sala Verdi“ v Miláně.

Od roku 1993 se jeho aktivity rozšířily také o spolupráci s českými orchestry a především českými operními domy: Národní divadlo Praha (La traviata, La Bohème, Tosca), Státní Opera Praha (Nabucco, Rigoletto), Janáčkova opera v Brně (Il Trovatore, Lucia di Lammermoor, L’elisir d’amore, Don Carlo),Národní divadlo Ostrava (nastudoval 22 titulů, mimo jiné např. Pellèas et Mèlisande, Don Carlos, Aida, Carmen, Turandot, Traviata, Rusalka, Don Giovanni, ...), Janáčkova filharmonie, Brněnská Státní Filharmonie, Czech Virtuosi, Moravská Filharmonie Olomouc, Komorní Filharmonie České Budějovice, Severočeská Filharmonie Teplice, Pražský Komorní Orchestr, Státní komorní orchestr Žilina, Statní Filharmonie Košice…

Byl zakladatelem mezinárodního komorního festivalu „Notes d’Argonne“ a již 18 let uměleckým ředitelem mezinárodního hudebního festivalu „Les Rencontres de Louvergny“ ( od 2014 “Les Musicales de Louvergny”) ve Francii.

V roce 2010 a 2011 působíl jako šéfdirigent a později jako umělecký ředitel ve Státním divadle v Košicích (Madama Butterfly, Adriana Lecouvreur, Le Nozze di Figaro).

Od roku 2011 spolupracoval s ND Bratislava (Madama Butterfly, La Boheme, Turandot, La Traviata). Propagoval českou hudbu a české interprety v zahraničí, např. s Czech Virtuosi (Notes d ´Argonne - 2004,2005, Clermont-Ferrand 2006), Ostravská opera (Novara - Rigoletto 2005). Spolupracoval s rádiem a televizí v Itálii, Francii, Bulharsku a České republice.

S orchestrem Carlo Coccia natočil v Itálii řadu CD, další pak v Rusku i České Republice. Je hlubokým znalcem zpěvu a pěvecké techniky a jeho koncertní a operní repertoár je velmi bohatý. Plynně hovoří anglicky, italsky, francouzsky a dobře se domluví i v němčině, češtině, a španelštině.

Michal Syrový - výtvarník

Scénograf Michal Syrový studoval na Katedře scénografie na pražské DAMU. Ve školním Divadle DISK se podílel na absolventských inscenacích Její pastorkyně, Terorismus a Orestes. Spolupracuje pravidelně s režiséry Petrem Mikeskou, Pavlem Khekem, Vítem Venclem, Pavlem Ondruchem a také například s Peterem Gáborem nebo Jaroslavou Šiktancovou. Nejvíce scénografických řešení připravil pro Divadlo F. X. Šaldy Liberec (Smrt obchodního cestujícího, Věc Makropulos, Slečna Julie, Romeo a Julie, Divoká kachna, Bábel a další) a v Městském divadle Mladá Boleslav (Dům Bernardy Alby, Miláček, Sebevrah, Faust a Markétka, Nebezpečné vztahy, Tlustý prase, Úplné zatmění,Osiřelý západ, Smrt obchodního cestujícího, Cyrano z Bergeracu, Pygmalion, Novecento, Chaplin a další ). Dále působil v Městském divadle Zlín (Ženitba, Krása na scéně, Sen noci svatojánské), v Divadle Na zábradlí (35.4 Vypadáme jako blbci), v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě (Jak důležité je mít Filipa, Pozvání na zámek, Večeře, Doktor Faustus.) v Moravském divadle Olomouc (Schnitzlerův Rej), v Městských divadlech pražských (Želary, Veterán, Markéta Lazarová), v Městském divadle Kladno (Don Juan) nebo v Městském divadle v Mostě (Přelet nad kukaččím hnízdem, Hvězda na vrbě, Zpívání v dešti, Balada pro banditu). Vyzkoušel si i práci na otáčivém hledišti v Týně nad Vltavou (Zeyerova Sulamit). Spolupracoval na realizaci výstavního stánku DAMU na Pražském Quadriennale 2007 nebo na expozici Muzea alchymistů a mágů staré Prahy. Pravidelně se účastní také sochařských symposií.

Plakát

Zveřejněno / aktualizováno: 18. 11. 2022