Vnitřní obraz. Objevující se - mizející obrazy

Srdečně zveme na zahájení kolektivní výstavy Vnitřní obraz. Objevující se - mizející obrazy. Výstava bude zahájena v pátek 08/12/2017 v 17:30 v Galerii Arsenal, Bialystok, PL.

Doba trvání výstavy: 08/12/2017 - 18/01/2018. Kurátor výstavy: František Kowolowski

"Vnitřní odraz, minimální zjevování mezi dvěma pojmy"

Téma výstavy Vnitřní obraz má poukázat na složitou strukturu uměleckého uvažování, které se mnohdy snaží postihnout pravdivostní obsahy v díle a vztah k realitě. Umělci v uměleckém díle vytváří hranice mezi obrazem reality a jeho vnitřním odrazem.

Povaha současného uměleckého díla svědčí o schopnosti jeho autora zaujmout postoj k moderním technologiím, které jsou jistým nositelem humanizace, tedy polidštění světa člověkem. Pokusíme-li se zobecnit a ukázat v uměleckém díle formální pravdivost, která vyvěrá na povrch, na plochu obrazu, budeme se soustředit na tvar, který byl ustálen v pravdě a pravda byla ustálena do tvaru.

Práce umělců prezentované na výstavě často předstírají jednoduchý příběh, ale ve skutečnosti zobrazují komplikované procesy, které jsou založeny na filozofickém uvažování, politicko-sociálních vztazích, vědeckých konceptech a jindy se rodí z prosté intuice. Všechny se však vztahují k „vnitřní pravdě“ díla, která vzniká z podnětu kritického posuzování reality.

Západní kultura a filosofie odsouvá do pozadí mizení, prázdnotu či nicotu jako něco, co souvisí s pomíjivostí, ničením, stejně jako se skrýváním. Navzdory vší skutečnosti má odraz této nicoty přece jenom svůj význam.

V díle Jaromíra Novotného vlastnosti hmoty, struktury, transparentnosti světla a povrchu plochy obrazu vznikají z množství poměrně jednoduchých minimálních interakcí. V magických obrazech Aleše Čermáka – především ve videu AISandSIA – jsou zřejmá témata problematiky sofistikovaných špičkových technologií a primitivismu, jež jsou dokladem změkčilosti a brutality náboženských a politických institucí či totalitních režimů. V sérii akustických kreseb „Echo“ Daniela Hanzlíka se gesto autorovy ruky vedené mentálním zvukovým signálem postupně stává nástrojem harmonizace vnitřního rytmu zvuku a umělcovy mysli. Přibližuje se až k mechanické přesnosti stroje. V projektu „Mělký spánek“ se umělecká dvojice Julia GrybośBarbora Zentková zabývá problematikou spánku jako zdánlivě nečinnému stavu. Víme však velmi dobře, že se ve spánku odehrává množství různých pochodů a dějů. Milan Houser používá fluorescenční laky, které jeho dílům přinášejí díky efektu tmy a světla novou skutečnost, nové rozhraní malby. Jan Lesák prozkoumává hranice fotografického média. V projektu Running in Haze naznačuje nejasné a vytrácející se hranice mezi skutečností a reprezentací. Tvorba Josefa Mladějovského zviditelňuje základní téma modernismu, jako idejí utopických významů a gest. V díle autora se tato poloha kriticky přehodnocuje. Videoinstalace Pavla Mrkuse „Dron“ reprezentuje aktuální otázku médií, které si přivlastňují soukromí a dron je nástrojem možného sledování. Principem díla je rozvolnění formy radikálním opakováním frekvenčně rychle se měnícího obrazu. Umělecká tvorba Gregora Eldarba se odvíjí od spektakulárních urbanistických vizí, které mění v nezapomenutelné strukturální modely. Objekt Wooden Web Libora Novotného signalizuje charakteristickou vlastnost autorova uvažování. Dílo často chápe jako sémantický kód, který se proměňuje ve své procesualitě, efemérnosti – a to jak pomocí fyzikálních jevů, tak také cílí na pozornost diváka.

Chtěli bychom upozornit na kritickou a společenskou funkci umění, která promlouvá univerzálním jazykem. Vybraní umělci představují širokou škálu technik a metod umělecké práce – instalace, malbu, kresby a videa.

František Kowolowski

1 Martin Heidegger, Původ uměleckého díla, 2016, strana 78

Úvodní fotografie:
Libor Novotný: Wooden Web, 2016, objekt, dřevo, 300 x 300 x 170 cm

plakát